O sacharidech se říká: ”Jezte je, jsou důležité.” O cukrech zase: “Pozor, nejsou zdravé”.
Jak tomu rozumět? Sacharidy jsou cukry…
Často se setkávám s nepochopením a dietními chybami. Je třeba uvědomit si rozdíl a rozlousknout, zda každý říká něco jiného nebo mluví o stejné věci! Jak to je?
Terminologie se může zdát trochu nejasná. V souvislosti se sacharidy se můžeme setkat s pojmy: cukry, škroby, polysacharidy nebo s dříve používanými termíny karbohydráty, uhlovodany … vše jsou to prakticky synonyma. V tomto článku bychom používali hlavně termín cukry a sacharidy.
Pod pojmem cukry si v praxi představme cukr, kterým sladíme (ale i med, třtinový cukr, sirupy k slazení). Pod pojmem sacharidy si dosaďme obiloviny (pšenice, žito, ječmen, kukuřice, rýže) produkty z nich: chléb, těstoviny, vločky, dále například brambory…
Z hlediska chemického složení je pro nás zásadní z kolika cukerných jednotek se cukr/sacharid skládá.
- Může se jednat o jednoduché cukry – ty se skládají z jedné základní cukerné jednotky (glukosa, fruktosa a galaktosa) nebo dvojice cukerných jednotek (sacharóza, maltóza, laktóza) až skupiny o deseti cukerných jednotkách.
- Pokud se jedná o řetězce s mnoha až tisíci cukernými jednotkami jedná se o složené cukry = sacharidy.
Tedy ze základních cukerných jednotek jsou poskládány v různých kombinacích všechny sacharidy. Ty nejjednodušší mají jednu cukernou jednotku, ty složité jich mohou mít tisíce.
Při trávení se ze střeva do krve mohou dostat jen základní cukerné jednotky (monosacharidy) glukosa, fruktosa a galaktosa. Všechny zdroje sacharidů/cukrů, které sníme se v organismu štěpí až na základní cukerné jednotky. Takže pokud se nám střevem vstřebávají pouze monosacharidy, tělo nepozná, z jakého původního zdroje pochází. Tvrzení, že slazení sušeným ovocem, medem či třtinovým cukrem nebo různými sirupy je zdravější, je tedy (co se týče obsahu cukru) klamavé.
Co organismus „pozná“ je doba, za kterou se cukerné jednotky dostanou do krve, využijí se a spotřebují. Cukr z cukřenky, který se přidává do čaje nebo se používá ke slazení, do pečiva atd. je cukr ze dvou jednotek. Tento cukr je v našem těle velmi rychle rozdělen na základní jednotky a vstřebán do krve. Cukr, přinese rychle energii, ale nedodá už žádné další prospěšné látky. Proto ho chceme mít v jídelníčku málo, aby zbylo místo pro zdroje energie, které dodají nejen energii, ale i prospěšné látky.
Pro tělo je výhodnější, pokud konzumujeme sacharidy o velkém množství cukerných jednotek. Hlavním úkolem sacharidů je dodávat tělu energii. Výhodné však je, když tělo získá energii, ale ne všechnu najednou. Energie ze sacharidů se uvolňuje do krve postupně a tím vlastně naše tělo sytí delší čas. Jak se toho dosáhne? Je to díky tomu, že dlouhé řetězce se postupně rozdělují, štípou na kratší a kratší úseky a postupně se dostáváme až na jednotlivé cukerné jednotky, které se vstřebávají ze střeva do krve.
K čemu sacharidy/cukry v těle slouží?
Význam spočívá:
- pohotový zdroj energie
- jediný zdroj energie pro mozek
- jediný zdroj energie pro červené krvinky
Nejdůležitějším sacharidem je glukosa, která je hlavním zdrojem energie. Glukosa tvoří základ pro syntézu dalších sacharidů potřebných pro organismus, jako jsou glykogen (energetická zásobárna), ribosa a deoxyribosa (součásti nukleových kyselin).
Ještě nebyla řeč o cukru, který obsahuje ovoce a zelenina. Jedná se o sacharidy s krátkým řetězcem + sacharidy s velmi dlouhým řetězcem, který neumí naše tělo štěpit (nebo jen málo), říká se jim vláknina. Tělu velmi prospívá. Kromě ovoce a zeleniny provází vláknina i ostatní sacharidy (chléb, těstoviny, rýži…).
- Vláknina udržuje střevo v kondici.
- Pomáhá živit (krmit) střevní bakterie.
Cílem tohoto článku je upozornit na důležitost sacharidů v našem jídelníčku. Uvědomit si, že není cukr jako cukr, a že právě ty složené cukry – sacharidy, jsou pro naši výživu velice důležité, protože lidská strava by měla být více než z poloviny tvořena právě sacharidy.